Ve většině případů je hlavním a nejzávažnějším zdrojem radonu ve stávajících objektech rodinných a bytových domů, školských a předškolských zařízeních, kancelářích, kinech, divadlech, výrobních halách, prodejnách, obchodních centrech apod. geologické podloží. Z podloží se radon přesouvá do uvedených objektů, např. do rodinného domu dvojím mechanismem:

1. Konvekcí je aktivně nasáván do domu všemi přítomnými netěsnostmi v základové konstrukci spodní stavby, a to v důsledku přirozeného podtlaku, který vzniká tzv. komínovým efektem. Tento způsob přisouvá většinu radonu do rodinného domu.
   
   

   Vstupní cesty radonu do rodinného domu:

   
   
   • Netěsné prkenné podlahy v kontaktním podlaží (většinou přízemí)
   • Trhliny a praskliny v podlahách a suterénním zdivu
   • Netěsnosti kolem prostupů instalací (rozvody vody, odpadu, topení, plynu)
   • Netěsné revizní, vodoměrné a jiné šachty
   • Netěsnosti na kontaktu stěny a podlahy (podél dilatačních spár u stěny)
   • Netěsnosti okolo nebo pod prahem mezi dvěma místnostmi (podél dilatačních spár)
   • Otevřené hliněné podlahy v suterénu (sklípky a studánky)
   • Trativody bez zápachové uzavírky a vsakovací jímky
   • Suché dlažby kladené přímo do zeminy (např. na chodbách a v nepobytových místnostech)
     
     
2. Difúzí proniká skrze podlahy a zdivo, které jsou v kontaktu s podložím. Tento mechanismus přispívá k přísunu radonu výrazně méně.

Směrné hodnoty

  „Směrné hodnoty pro rozhodování o tom, zda mají být v projektovaných a stavěných budovách s obytnými nebo pobytovými místnostmi připravována a prováděna opatření proti pronikání radonu z podloží, stavebních materiálů a dodávané vody a proti zevnímu ozáření gama zářením ze stavebních materiálů, jsou

1. 200 Bq/m³ pro objemovou aktivitu radonu (OAR) ve vnitřním ovzduší obytné nebo pobytové místnosti, tato hodnota se vztahuje na průměrnou hodnotu při výměně vzduchu obvyklé při užívání,
2. 0.5 µSv/h pro maximální příkon fotonového dávkového ekvivalentu v obytné nebo pobytové místnosti.“

  U stávajících objektů s obytnými nebo pobytovými místnostmi, kde bylo měřením radonu zjištěno překročení směrné hodnoty (viz. níže), musí projektant v rámci projektovaných stavebních úprav nebo rekonstrukce řešit opatření proti radonu v souladu s níže uvedenou vyhláškou č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně dle §95, odst. 1, vyhlášky č. 307 / 2002 Sb., o radiační ochraně:

  „Směrné hodnoty pro rozhodování o tom, zda má být ve zkolaudovaných stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi proveden zásah ke snížení stávajícího ozáření z přírodních radionuklidů, jsou

1. 400 Bq/m³ pro objemovou aktivitu radonu (OAR) ve vnitřním ovzduší obytné nebo pobytové místnosti, tato hodnota se vztahuje na průměrnou hodnotu při výměně vzduchu obvyklé při užívání,
2. 1 µSv/h pro maximální příkon fotonového dávkového ekvivalentu v obytné nebo pobytové místnosti.“

  Problematika radonu v budovách je z legislativního hlediska podstatně širší, než je shora naznačeno, řeší ji dále například vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, vyhláška č. 503/2006 Sb. o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření a zejména ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží.